Slasti a strasti s Tunisanem

Poslední rok jsem nenapsala nic na téma života s Tunisanem, a protože se mi v inboxu i na facebooku nahromadila slušná várka dotazů nejen od cizích lidí, ale i od přátel, dlužím vám níže uvedený souhrn strastí i slastí po boku tuniského manžela.

Tunisani jsou drbny. Což je potažmo hlavní důvod, proč jsem novému článku na toto téma vyhýbala. Cokoli kamkoli napíšu nebo dám společnou fotku, můžu si být jistá, že nejpozději do večera mi Anis bude mávat před nosem printscreenem toho, co jsem kde ve světě internetu provedla. Proces je velmi snadný: O tomto blogu či mém facebooku ví manželky jiných Tunisanů žijících v ČR, se kterými se Anis přátelí, a tyto ženy asi nedělají nic jiného, než bedlivě sledují každý můj příspěvek, který svou neohrabanou angličtinou přetlumočí svým manželům, kteří nevím z jakého pohnutku, mají potřebu to okamžitě sdělit Anisovi. Posílám jim tímto pozdrav.

Tunisani jsou závistiví. Zní to tvrdě, ale je to neoddiskutovatelný fakt. Kdyby Amir sral do modrýho kýble a Anisovi vybásnil, jak je to skvělý, tak si Anis poběží koupit taky modrej kýbl. Jeden z Anisovo přátel žije v Německu se svou 150ti kilovou Gerthrudou a 4x do roka létá za rodinou do Tunisu. (pozn.autora: onen příživník se jen válí doma a sleduje fotbal, 5 let už ho živí rodina Gerthrudy). A tak u nás doma 4x do roka řešíme, proč Anis 4x do roka do Tunisu nemůže. Nejhorší doposud asi bylo, když jeho kamarád dostal auto. Nový. Červený. A my máme starý, modrý. To předčilo i vysvětlování, proč my platíme v bytě nájem a ten druhej kámoš ne a zbývá mu tak 3x víc peněz než nám.

Tunisani jsou hypochondři. Žebříčku Top 10 Anisovo chorob kraluje díra v srdci. Vážně. 4 roky se mu snažím všemožně vysvětlit, že kdyby měl díru v srdci, tak by mi o ní už určitě nestihl říct. Má jí, protože ji má jeho kámoš v Hammametu a už byl kvůli tomu 2x v nemocnici. Za dírou se drží cukrovka. Tu má kámoš co bydlí v Itálii, našli mu jí loni v létě a Anis má od tý doby pořád chuť na sladký. Cukrovce šlape na paty špatná krev. Ví to, protože to cítí. Tak. Já to s nim k doktorovi překládat nepůjdu.

Tunisani jsou líní. S jejich pracovní morálkou to není zrovna růžové a co udělat nemusí, to neudělají. Osmihodinová směna ho natolik paralyzuje, že do konce dne už není schopen ničeho jiného, než spánku nebo sledování záznamů fotbalových zápasů. O víkendu se musí tato dřina samozřejmě náležitě dospat. To je tedy důvod, proč nás nikdo nikde už nevídá společně, a to ani na fotkách.

A přesto všechno je Tunisko krásná země, kterou kazí právě výše uvedené charakterové vlastnosti jejích obyvatel. Už brzy chystám článek o sedmihodinovém výletu vlakem do Gafsy a dalších „divnostech“ tohoto kousku severní Afriky 🙂

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s